DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO PRAHA-ŘEPY
V Domově poskytujeme zdravotní a sociální služby nemocným nesoběstačným seniorům. Provozujeme zde lůžkovou část a denní stacionář.
Spojují se tady čtyři světy: věkem pokročilí a nemocní lidé, civilní zaměstnanci, odsouzené ženy a sestry Boromejky. Spolu tak vytváříme zcela ojedinělý projekt vzájemné služby a úzké spolupráce.
Odsouzeným ženám zajišťujeme rekvalifikace a zaměstnáváme je ve svém provozu.
Napište do Domova:
K ŠANCÍM 50/6
163 00 PRAHA 17 - ŘEPY
HISTORIE
Domov sv. Karla Boromejského v Řepích má svou bohatou historii. V roce 1858 Kongregací zakoupený Taicmanův dvůr byl přestavěn na sirotčinec pro téměř 400 dětí. Po čtyřech letech provozu se kvůli epidemické oční chorobě začíná činnost sirotčince redukovat a v roce 1865 je tehdy již prázdná budova pronajata státu, který zde zřizuje ženskou trestnici a její správy, včetně převýchovy trestanek, se ujímají sestry Boromejky.
Za téměř 90 let své služby u trestaných žen vytvořily sestry vysoce funkční metodiku práce – spolu s trestankami pracovaly v ručních dílnách, na přilehlých polnostech, v hospodářství, na zahradě, v kuchyni a prádelně. Trestnice v Řepích velmi svou prozíravou ekonomikou vytvářela hospodářské zázemí své Nemocnici Pod Petřínem.
V roce 1948 byla trestnice, vedená řádovými sestrami, z politických důvodů zrušena. Sestry se pokusily stavebními úpravami přizpůsobit budovu na ústav sociální péče pro dospělé, ale již v roce 1950 musely Řepy opustit. Od roku 1958 se uživatelem uprázdněné budovy stal Výzkumný ústav zemědělské techniky.
Po listopadovém převratu 1989 se na podnět a nabídku spolupráce ze strany Vězeňské služby Kongregace rozhodla znovu zrekonstruovat zchátralý objekt v Řepích a navázat tak na přerušenou tradici. Po velmi nákladném přebudování a vybavení Domova za pomoci sponzorských darů a přispění mnoha lidí dobré vůle se podařilo otevřít r. 1996 jednu část a o rok později celou opravenou budovu Domova.
Sestry nehledají teologické nebo filozofické zdůvodnění, proč je na světě tolik bolesti. Dostatečnou odpověď čerpají z života víry, z modlitby - a jdou prostě sloužit.