KOMUNITA V PRACHATICÍCH

Komunita v Prachaticích, založená již roku 1861, je druhou „nejstarší komunitou“ v kongregaci. Žijeme v rodném domě světce, sv. Jana Nepomuka Neumanna, dnes s názvem Neumanneum, ke kterému přináleží Hospic sv. Jana N. Neumanna s parkem, Vzdělávací institut a Domov Matky Vojtěchy, sloužící pro péči nemocných s Alzheimerovou chorobou, tvořící jeden celý areál.

Pracujeme v Hospici sv. Jana N. Neumanna, v Domácím hospici sv. Jakuba ve službě zdravotní sestry, pastoračních asistentek, v Domově Matky Vojtěchy v administrativě, v duchovní péči a také v prachatické nemocnici ve službě nemocniční kaplanky.

Dále se věnujeme lidem, kteří v rámci klášterní turistiky i kulturního programu navštíví galerie a kapli v Neumanneu, zajišťujeme zde přednášky, kurzy a duchovní obnovy. Nejen o prostory domu, ale zvláště o duchovní hodnoty, kterými žil sv. Jan N. Neumann, se takto dělíme s ostatními, stejně jako se necháváme obdarovat jeho příkladem a přímluvou.

Spolupracujeme s farností, katechety, diecézním centrem pro mládež Českobudějovické diecéze. Dle svých možností jsme blízko lidem města a všem těm, kteří potřebují místo k odpočinku, ztišení či duchovní posilu. Svěřujeme je Bohu.

HISTORIE KLÁŠTERA

Klášter v Prachaticích byl založen sestrou Karolinou Neumannovou, rodnou sestrou sv. Jana N. Neumanna, která jako první vstoupila do řeholního společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (dále jen Boromejky) poté, co Boromejky přišly v roce 1837 z Francie do Prahy, aby založily v Čechách novou větev této kongregace.

Rodina Neumannova měla sedm dětí. Nejstarší Kateřina se vdala, měla dva syny, jeden jí v 7 letech zemřel a druhý – Jan šel do Ameriky jako misionář. Veronika měla v manželství jednoho syna Karla, který jí zemřel v 8 letech. Aloisie zůstala svobodná. Filip zemřel jako měsíční novorozenec. Jan, Johanka, Václav se vydali cestou duchovního povolání.  Sourozenci sestry Karoliny a Jana neměli další pokrevní potomky. Jejich otec Filip Neumann si před smrtí (r. 1860) přál, aby dům sloužil bohulibým účelům. Odkázal tedy svůj dům dceři Johance - sestře Karolině a tím Boromejkám. Sestra Karolina byla představenými poslána do Prachatic, aby rodný dům přeměnila na klášter. Komunita Boromejek zde začala působit od 10. června 1861, kdy se konalo slavnostní požehnání kláštera. V místnosti, kde se narodil Jan Neumann, tehdy už v pověsti svatosti zemřelý filadelfský biskup, byla zřízena kaple.

Kongregace k tomuto klášteru postupně přikoupila tři okolní domy a zahradu, aby komunita sester zde mohla provozovat činnost ve prospěch potřebných. Boromejky byly v Čechách v té době jako první, které začaly působit mezi lidmi v oblasti zdravotnické, sociální a vychovatelské. Doposud byly zde pouze kláštery kontemplativní, mnohé však Josefem II. zrušeny. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského patří mezi kongregace kontemplativně činné.

Náplň činnosti prachatické komunity se od jejího založení měnila podle potřeb doby a města, možností sester, politických a národnostních poměrů. Nejdříve byla zřízená tzv. dívčí pracovna, jazykem dnešní doby řečeno školní družina, ve které se nabízelo zájmové vzdělávání a volnočasové aktivity pro děti a mládež. V roce 1880 Boromejky ve svých prostorách zřídily dívčí školu a internát. Na podporu své činnosti sestry koupily nebo dostaly darem pozemky, na kterých hospodařily.

Po 1. světové válce se sestry ujaly sirotků, většinou německé národnosti, o které bylo potřeba pečovat.  Od roku 1939 se Boromejky začaly starat o staré a nemocné lidi. Po roce 1945 se sestry také staraly o nemocné a matky s dětmi, určené k odsunu do Německa. V kronice je uvedeno, že se tímto počinem klášter značně zadlužil. Zanedlouho i zdejší komunitu postihnul odsun sester německé národnosti do komunit rakouské provincie Boromejek. 

V létech 1951 – 1952 se v domě sester Boromejek ukrýval františkánský kněz P. Remigius Janča, který unikl zabírání mužských klášterů a internaci řeholníků. Jeho pobyt časem Státní tajná policie vyslídila, 10. září 1952 obklíčila klášter a zatkla jej a spolu s ním také místní představenou sestru Vojtěchu Hasmandovou a další dvě sestry komunity. Sestra Vojtěcha byla později odsouzena ve vykonstruovaném procesu „Jarolímek a spol.“ k osmi letům vězení za velezradu. Po nástupu komunistického režimu byly budovy a pozemky kláštera znárodněné, život sester i celá církev podléhala státnímu dozoru. V prostorách kláštera stát zřídil Domov důchodců, kde sestry mohly pracovat jako zdravotnice, kuchařky a účetní, ale to jen do roku 1975, kdy sestry odtud dostaly výpověď. Tak se na dobu 17 let komunistickým režimem násilně zrušila komunita sester v Prachaticích. Po sametové revoluci, v roce 1992 se její činnost opět obnovila a to jako jediná z boromejských komunit v Jižních Čechách. Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se navrátil rodný dům sv. Jana N. Neumanna.

Sestry v něm obnovily kapli, kterou zasvětily sv. Janu N. Neumannovi, a začaly v Prachaticích opět působit. Nejdříve se věnovaly katechezi ve farnosti. Během dalších let se kongregaci vrátily i další budovy kláštera, tehdejšího Domova důchodců. Město postavilo v jiné části Prachatic nové zařízení Domov seniorů Mistra Křišťana. Pro vybydlené budovy kláštera, které potřebovaly značné finanční prostředky na rekonstrukci, se hledalo nové využití. Z podnětů MUDr. Petra Koptíka, který při své medicínské praxi viděl jako potřebné zkvalitnit péči o nevyléčitelně nemocné a umírající, vznikla myšlenka na zřízení hospice v Prachaticích. K této myšlence se přidaly sestry Boromejky i mnozí lidé z farnosti a města. Výše uvedení dne 1. 6. 2000 založili „Sdružení sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích“ za účelem zřízení a provozování hospice, nestátního zdravotnického zařízení pro pacienty v terminálním stadiu. Ukázalo se, že hospic by mohl vzniknout v uprázdněných prostorách Domova důchodců. Kongregace prodala dům č.p. 145 v Neumannově ulici a finanční prostředky darovala na rekonstrukci hospice. Záměru zřízení hospice se dostalo podpory od města Prachatice, českobudějovického biskupa Antonína  Lišky a zakladatelky hospicového hnutí MUDr. Marie Svatošové. Ve výboru Sdružení sv. Jana N. Neumanna boromejky zastupovala sestra Sebastiana Veselská, která byla „hybnou pákou“ při založení a rekonstrukci hospice.

V roce 2003 a 2004 Ministerstvo zdravotnictví vyhovělo žádosti Sdružení o finanční prostředky na stavbu hospice pro Jihočeský kraj v bývalém Domově důchodců v Prachaticích, ve výši 40 mil. Celková výše rekonstrukce činila kolem 70 mil. Pomohli mnozí dárci, právnické i fyzické osoby i subjekty a dárci ze zahraničí. Při zkomplikování finanční situace zákonným navýšením DPH firma Metrostav, jako zhotovitel stavby, poskytla Sdružení půjčku. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského za tuto půjčku převzala ručení. Tím se podařilo hospic zdárně dokončit a roku 2005 byl zahájen jeho provoz. Provozovatelem hospice bylo nejdříve Občanské sdružení sv. Jana N. Neumanna,  které se v roce 2013 dle nových zákonných norem restrukturalizovalo v Hospic sv. Jana N. Neumanna, o.p.s. Tato organizace má s Kongregací uzavřenou nájemní smlouvu na budovy a zahradu, kde provozuje svoji činnost.

Kongregace patří mezi největší podporovatele Hospice od jeho vzniku, neboť jako majitel budovy pronajala dlouhodobě Občanskému sdružení prostory za symbolickou cenu 1,- Kč. Sestry začaly v hospici pracovat jako zdravotní sestry, sestra Anežka několik let zastupovala vrchní sestru. Za svou obětavou práci získala ocenění „Sestra mého srdce“. Sestry Sebastiána a Ester až dodnes v hospici vykonávají službu pastoračních asistentek. Věnují se doprovázení umírajících a jejich spirituálním potřebám. Jsou připraveny a ochotny za nemocnými přijít, kdykoliv je potřeba.

Během dalších let Hospic zrekonstruoval zahradu, ve které můžeme vidět voliéry s různými druhy ptáků, veverky, okrasné jezírko s japonskými koi kapry. Vchod zdobí socha v životní velikosti sv. Jana N. Neumanna, kterou darovala paní Di Coco z Filadelfie. V parku nacházejí odpočinek nejen pacienti a jejich příbuzní, ale také obyvatelé města, zvláště rodiče s dětmi.  Během rekonstrukce hospice přijaly sestry Boromejky žádost města Prachatice o otevření klášterní zahrady veřejnosti a v ní vybudování cesty, která by umožnila zkrácení vzdálenosti od městských hradeb do centra města. Tak se sestry podělily o svůj pozemek s obyvateli a návštěvníky města.

V roce 2008 proběhla rekonstrukce a přístavba historické bašty, kde vznikly prostory pro Vzdělávací institut Prachatice, o.p.s. Cílem institutu je rozšiřování myšlenky hospicové péče u odborné i laické veřejnosti a prohlubování odborných znalostí se snahou o změnu postojů a přístupů k umírajícím lidem. MPSV udělilo Hospici sv. Jana N. Neumanna akreditaci vzdělávací instituce a pověřilo hospic k uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů s celostátní platností.

Kongregace také nabídla Hospici sv. Jana N. Neumana dva zahradní domky, který je z dotace ROP Jihozápad zrekonstruoval.

Tak vzniklo sociální zařízení Domov Matky Vojtěchy, domov se zvláštním režimem, pro osoby s různými druhy demencí, zejména Alzheimerovou chorobou. Toto zařízení nese název po Matce Vojtěše Hasmandové, ctihodné služebnici Boží, která zde v padesátých letech žila. Slavnostní otevření Domova proběhlo 10. září 2012,  provoz byl zahájen  1. listopadu téhož roku. Všech 26 lůžek, které toto zařízení má k dispozici, bylo ihned plně obsazeno klienty. V roce 2014 se Domovu Matky Vojtěchy pod vedením sestry Jany Pavly, která v té době vykonávala funkci vedoucí i vrchní sestry,  podařilo úspěšně projít certifikací Vážka, kterou uděluje Česká alzheimerovská společnost, o.p.s provozovatelům zařízení poskytujících kvalitní služby pro lidi s demencí. Certifikát je udělován na základě výsledků auditu v zařízení zájemce o certifikaci. Auditovány jsou všechny oblasti a kritéria, které jsou definovány v dokumentu Kritéria hodnocení kvality Vážka, ve znění platném v okamžiku konání auditu. V témže roce biskup Pavel Posád v Domově Matky Vojtěchy slavnostně posvětil kapli Božího milosrdenství, která je klienty využívána k bohoslužbám a modlitbě.

V neděli 1. května 2011 českobudějovický biskup Mons. Jiří Paďour, OFMCap. dedikoval kapli v Hospici na kapli bl. Jana Pavla II. Stalo se tak necelých 6 hodin po té, co papež Benedikt XVI. na  náměstí sv. Petra ve Vatikánu svého velkého předchůdce prohlásil za blahoslaveného. Kaple v Hospici byla první, která přijala název tohoto nového světce. V roce 2013 ředitel Hospice PhDr. Mgr. Robert Huneš, MBA zažádal v polském Krakově o darování ostatků blahoslaveného Jana Pavla II., které biskup Jiří Paďour slavnostně uložil do kříže v hospicové kapli. 

V dalších létech Hospic sv. Jana N. Neumanna, o.p.s. zakládá domácí hospice: v roce 2016 Domácí hospic sv. Veroniky v Českých Budějovicích, v roce 2018 Domácí hospic sv. Markéty ve Strakonicích, v roce 2019 Domácí hospic sv. Jakuba v Prachaticích, v roce 2020 Domácí hospic sv. Víta v Českém Krumlově.

Po obnovení budov a zahrady celého klášterního areálu se přistoupilo k rekonstrukci vlastního kláštera, rodného domu sv. Jana N. Neumanna, který byl ve špatném technickém stavu. Kongregaci vznikla starost, jak a za co tento dům zrekonstruovat. Výsledkem zralých úvah se generální rekonstrukce domu s navrácením vnějšího vzhledu do stavu blížícího se původnímu, jevila jako nejoptimálnější.

Vyvstala otázka, z čeho se tato rekonstrukce zrealizuje. Sestra Alena byla pověřena starostí o získávání finančních prostředků. První sponzorské finance přišly od majitele firmy Persa z Prahy. Tak se mohla zhotovit studie pro projekt rekonstrukce. Filadelský kardinál Rigalli daroval peněžní částku na uhrazení projektové dokumentace.  

Kongregace podala žádost o dotaci na Ministerstvo místního rozvoje - IROP v rámci projektu Obnova kulturní památky „Rodný dům sv. Jana N. Neumanna“.

Celá rekonstrukce byla rozdělena do pěti etap s plánem, že se udělá jen tolik, kolik bude finančních prostředků na realizaci stavby. Nemalý podíl v oblasti zajišťování financí měla Boží Prozřetelnost a přímluva svatých, zvláště sv. Josefa, sv. Jana N. Neumanna a 14 svatých pomocníků a 14 pražských mučedníků, k nímž se sestra Alena se spolusestrami během rekonstrukce zvláště obracela a díky nímž se pak podařilo získat potřebné finance, a tak stavba mohla pokračovat. Zde je třeba zmínit zástupce sdružení Ackermann Gemeinde z Würzburgu, kteří se stali význačnými sponzory pro rekonstrukci a trvalými přáteli komunity sester. Z nich je třeba alespoň jmenovitě zmínit Msgr. Karlheinz Frühmorgena. Vedle Kongregace a Nadace dobré dílo přispělo na stavbu několik dalších organizací jako např. Renovabis, Kirche in Not, Česko-německý fond budoucnosti a mnoho dalších sponzorů i fyzických osob. Tak se dílo s Boží pomocí  podařilo zdárně dokončit.

Po dobu rekonstrukce kláštera od roku 2013 do roku 2016 bydlely sestry ve dvou bytech v Horní ulici, třikrát denně se scházely v kapli jednoho bytu na společnou modlitbu a jídlo. 15. listopadu 2016 byl nově zrekonstruovaný klášter za účasti veřejnosti slavnostně požehnán vikářem P. Josefem Sláčíkem.

V klášteře, jako kulturní památce, je pro návštěvníky k dispozici kaple sv. Jana N. Neumanna a tři galerie:
Galerie sv. Jana N. Neumanna, Galerie smíření, hledání nových cest – Sudety očima pamětníků a dětí, Galerie Matky Vojtěchy Hasmandové. Kromě veřejnosti sem přicházejí žáci základních škol v rámci výuky na téma Jan Neumann, osobnost regionu, stážisté, návštěvníci kulturních památek a další.

Galerie sv. Jana N. Neumanna je zároveň víceúčelovou místností, která slouží pro kulturní akce, mezi něž patří např. zahájení Dnů duchovní hudby města Prachatic, konají se zde přednášky na rozličná témata, diskuze s různými osobnostmi, probíhají zde kurzy, duchovní obnovy, workshopy. Do rodného domu sv. Jana N. Neumanna také přicházejí lidé načerpat nové duchovní i fyzické síly.

Sestry jsou vděčné Bohu a mnoha lidem za prokázání velké přízně a četná dobrodiní. Jsou rády, že mají krásný domov a současně tento rodný dům sv. Jana N. Neumanna může sloužit i návštěvníkům Prachatic a široké veřejnosti.

Projekt rekonstrukce objektu ul. Neumannova 142 v Prachaticích byl spolufinancován Evropskou unií.

Cílem projektu byla rekonstrukce, záchrana a zpřístupnění nemovité kulturní památky – rodného domu sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích, který patří k původnímu historickému jádru města Prachatice.