KOMUNITA V MĚSTĚ ALBRECHTICÍCH

Za označení “Duchovní banka kongregace” se milosrdné sestry žijící v Albrechticích nehněvají. Kolik milosrdenství za celý svůj život darovaly? To nikdo nesečte. Kolik modliteb nám všem každý den věnují? Také nepočítaně. Vykonávají to úplně nejdůležitější, co ve svém věku ještě mohou. Obracejí se k Bohu a přimlouvají se za nás, jsou pro nás obrovským požehnáním.

O “starušky”, jak naše sestry s láskou v srdci označujeme, se stará několik mladších sester a civilních pracovníků. Každý, kdo navštíví náš dům, je srdečně a s láskou přijímán, aby si zde mohl odpočinout a načerpat nové síly pro svůj život. Promodlenost a duchovní čistota prostředí, za kterou jsme našim sestrám tolik vděční, na vás dýchne už před domem.

HISTORIE

Budova kláštera v Městě Albrechticích původně patřila třebnickým sestrám Boromejkám a do konce druhé světové války se zde proto historie odvíjela nezávisle na pražském mateřinci. Snad si z tohoto důvodu zaslouží delší zmínku. Roku 1872 přičiněním místního kaplana Alberta Engelbrechta zakoupila Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského z Těšína stavební místo pro stavbu kláštera a dívčí hospodářské a industriální školy. Patrně r. 1878 byla postavena první budova. Zpočátku fungoval jako škola dům č. 28. Sestry se věnovaly kromě vyučování též individuální ambulantní péči potřebným v domácnostech. Ve štítě domu se nacházela socha Panny Marie s nápisem Marienstift – Mariánský ústav. (Socha se dochovala dodnes – nachází se nad hlavním vchodem do budovy).
Politická situace po 1. světové válce si vynutila vznik zvláštní provincie v Československu. V tehdejší době již třebnické sestry měly na území severní Moravy velké množství domů. Jako vhodné místo byly vybrány právě Albrechtice. 15. dubna 1923 se tak budova v Albrechticích stala sídlem nové provincie. K původní budově Marienstiftu postupně přibyly další dvě budovy a později byla postavena i nemocnice.

Po druhé světové válce vyvstala potřeba dům připojit k pražské provincii. Přičiněním Matky Klementy Soukupové klášter nebyl za komunistického režimu zkonfiskován, pouze přešel roku 1960 pod správu Charity. Charitním domovem zůstává toto místo až do dnešních dnů.